Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Spousta lidí má ohromný strach z kritiky. Ba co víc, neuvědomují si to. Prostě si žijí a chovají se tak, jak je jim blízké. Netuší, že jejich jednání je podbarveno strachem.
Jistě to znáte také. Mysl se zacyklí na nějakém tématu a my ten kolovrátek nedokážeme zastavit. Pořád dokola se objevují ty samé otázky, ten samý strach, ta samá rozčarovanost.
Dáváme slovům vlastní nálepky a díky nim vnímáme život velmi zkresleně. Ne takový, jaký je, ale jak jej HODNOTÍME. To nás velmi omezuje.

V minulosti jsem se ve svém psaní věnoval především rodnému Sedlčansku. Psával jsem do místních novin, vydal několik regionálních publikací a podílel se na dalších projektech s místopisnou tematikou.
Po určité době jsem tuto kapitolu uzavřel a naplno se věnoval podnikání. Přesto jsem věděl, že se k psaní jednou vrátím.
To se stalo v nedávné době, kdy vznikl humoristický román, z něhož jsem později vytvořil i filmový scénář. Jakou podobu nakonec získá, ukáže čas.
Dnes však nejvíce píšu o tématech, která skutečně žiji. O souvislostech, které ovlivňují lidské vnímání, rozhodování a prožívání.
Právě z tohoto dlouhodobého hledání vznikl projekt
Klíč k naplněnému životu .
Před zhruba dvanácti lety jsem si uvědomil, že žiji pod tlakem, který si z velké části vytvářím sám. Místo radosti převažovalo napětí a únava.
Tehdy jsem se začal dívat jinak na to, jak funguje lidské vnímání, reakce a vnitřní nastavení. Jedna změna postupně vedla k další a život se začal proměňovat.
Z tohoto procesu vznikl projekt Klíč k naplněnému životu — systematická cesta k pochopení principů, které ovlivňují každodenní prožívání.
Pokud vás zajímá, jak tyto souvislosti fungují,
najdete je zde .
Znáte ten pocit, kdy se do nějaké činnosti ponoříte tak hluboko, že ztratíte pojem o čase?
Pro mě je tímto prostorem psaní.
Nejen proto, že mě naplňuje, ale proto, že skrze něj mohu sdílet to, co mi dává smysl.