Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Monyová není obyčejný seriál. Je to naprosto drsný pohled do samého nitra nás - lidských bytostí, které vlastně nechtějí nic jiného, než cítit svou hodnotu. Chceme si žít své životy a při tom "cítit lásku". Že sem zkrátka patříme a že to celé má nějaký...
Vaše otázka: "Doporučujete lidem, neřešit to, co sami nemůžeme ovlivnit. Jak to ale udělat, když se ty myšlenky objevují samy a nejde se jich zbavit? Nechci to řešit, ale řeším to…"
Máme skvělou příležitost, milovat svůj život. Poštěstilo se nám, že jsme vyfasovali tělo, dostali jméno a narodili se do rodiny, která z nás udělala unikátní osobnost.

V minulosti jsem se ve svém psaní věnoval především rodnému Sedlčansku. Psával jsem do místních novin, vydal několik regionálních publikací a podílel se na dalších projektech s místopisnou tematikou.
Po určité době jsem tuto kapitolu uzavřel a naplno se věnoval podnikání. Přesto jsem věděl, že se k psaní jednou vrátím.
To se stalo v nedávné době, kdy vznikl humoristický román, z něhož jsem později vytvořil i filmový scénář. Jakou podobu nakonec získá, ukáže čas.
Dnes však nejvíce píšu o tématech, která skutečně žiji. O souvislostech, které ovlivňují lidské vnímání, rozhodování a prožívání.
Právě z tohoto dlouhodobého hledání vznikl projekt
Klíč k naplněnému životu .
Před zhruba dvanácti lety jsem si uvědomil, že žiji pod tlakem, který si z velké části vytvářím sám. Místo radosti převažovalo napětí a únava.
Tehdy jsem se začal dívat jinak na to, jak funguje lidské vnímání, reakce a vnitřní nastavení. Jedna změna postupně vedla k další a život se začal proměňovat.
Z tohoto procesu vznikl projekt Klíč k naplněnému životu — systematická cesta k pochopení principů, které ovlivňují každodenní prožívání.
Pokud vás zajímá, jak tyto souvislosti fungují,
najdete je zde .
Znáte ten pocit, kdy se do nějaké činnosti ponoříte tak hluboko, že ztratíte pojem o čase?
Pro mě je tímto prostorem psaní.
Nejen proto, že mě naplňuje, ale proto, že skrze něj mohu sdílet to, co mi dává smysl.