Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Píšu o tom, co mě naučilo
vnímat život jinak
Toto je velmi časté téma, které trápí mnoho lidí. Naše myšlenky se staly tak nedílnou součástí našich životů, až jich někdy máme tak akorát dost. Tedy zvláště tehdy, kdy neustále vytahují témata, která nás tahají dolů. Témata, která bychom rádi měli...
Hrát šipky je fajn… Ale koukat, jak hrají druzí? Vybrat si svého favorita a tomu fandit? Modlit se, aby trefil místo na terči, které nutně potřebuje trefit? A když se trefí, vyvolá to v nás gejzír radosti? Jako fakt?
Často slýcháme, že štěstí máme hledat uvnitř. Ale co to vlastně znamená? Možná začít tím nejjednodušším: všímat si sebe. Všímat si toho, jak myslíme. Co cítíme. Co nás rozruší a co nás těší.

V minulosti jsem se ve svém psaní věnoval především rodnému Sedlčansku. Psával jsem do místních novin, vydal několik regionálních publikací a podílel se na dalších projektech s místopisnou tematikou.
Po určité době jsem tuto kapitolu uzavřel a naplno se věnoval podnikání. Přesto jsem věděl, že se k psaní jednou vrátím.
To se stalo v nedávné době, kdy vznikl humoristický román, z něhož jsem později vytvořil i filmový scénář. Jakou podobu nakonec získá, ukáže čas.
Dnes však nejvíce píšu o tématech, která skutečně žiji. O souvislostech, které ovlivňují lidské vnímání, rozhodování a prožívání.
Právě z tohoto dlouhodobého hledání vznikl projekt
Klíč k naplněnému životu .
Před zhruba dvanácti lety jsem si uvědomil, že žiji pod tlakem, který si z velké části vytvářím sám. Místo radosti převažovalo napětí a únava.
Tehdy jsem se začal dívat jinak na to, jak funguje lidské vnímání, reakce a vnitřní nastavení. Jedna změna postupně vedla k další a život se začal proměňovat.
Z tohoto procesu vznikl projekt Klíč k naplněnému životu — systematická cesta k pochopení principů, které ovlivňují každodenní prožívání.
Pokud vás zajímá, jak tyto souvislosti fungují,
najdete je zde .
Znáte ten pocit, kdy se do nějaké činnosti ponoříte tak hluboko, že ztratíte pojem o čase?
Pro mě je tímto prostorem psaní.
Nejen proto, že mě naplňuje, ale proto, že skrze něj mohu sdílet to, co mi dává smysl.