Recept na štěstí není žádná věda. Jen je třeba podle něj začít konečně vařit. Nekoukat do talíře jiným lidem, jak na tom jsou oni. Nevymlouvat se, že máme zašlou kuchyň nebo omšelé nádobí.
Všimněte si jedné maličkosti. Když něco děláte rádi, když něco milujete, když do toho vkládáte pozornost a radost — neodcházíte vyčerpaní.
Zaznamenal jsem, že si Václav Klaus rýpl do Zdeňka Svěráka. Je to jeho věc. Tečka. Není třeba hrát hru na hodné a zlé lidi. Není třeba připomínat, co naší společnosti přinesl Zdeněk Svěrák. Není třeba řešit, jaký člověk je Václav Klaus.
Když někdo ŽÁRLÍ na svého partnera či partnerku, může si ve skutečnosti být nejistý sám sebou… Bojí se, že kdyby se naskytla PŘÍLEŽITOST… Kdo ví, jak by to dopadlo…
Jen vykouklo po zimě sluníčko, už spousta lidí nasazuje černé brýle… Žijeme ve společnosti, kde se častěji dozvíte o škodlivosti slunce než o jeho prospěšnosti. Udělali jsme si nepřítele už i ze sluníčka…
Smích je s láskou naplňující a radostný. Bez ní je prázdný, nucený či posměšný… Práce je s láskou naplňující a obohacující. Bez lásky je unavující a vysilující…
Spousta lidí se stále dokola diví, že se ve světě pořád válčí. Buďme ale upřímní. Vy sami s ničím neválčíte? Nebojujete s vlastními myšlenkami? Jste opravdu v pohodě?
Máte se rádi? Na kolik procent? 30, 40, 50 nebo snad víc? Přiznejme si, že o sobě máte nemálo pochybností. Spoustu věcí ve svém životě byste chtěli změnit.
