Jeden by si myslel, že smršť různých zemětřesení, požárů, povodní a dalších přírodních "projevů" povede stále více lidí k závěru, že jsme to s tím naším drancováním planety skutečně přehnali a je nejvyšší čas s tím skončit. Přestat o tom mluvit a začít jednat. Ihned a každý.
Osobní rozvoj:
- Chcete reportáž z místa neštěstí? A co takhle z místa štěstí?
- Život se s vámi nemazlil?
- Režírujete si svůj život sami, nebo hrajete komparz v jiných příbězích?
- Velké poděkování škole, jak skvěle nás připravuje pro život
- Zpomalte! Nic víc nepotřebujete…
- Druhé lidi nezměníte, ale své reakce na ně ano
- Média vyškrtávají zlo ze svého obsahu, protože se špatně prodává
- Nemůžete to změnit? Tak to přijměte!
- Jste zdraví? Skvělé, tak si to prožívejte!
- Kde se to v lidech bere? Odpověď je přeci zřejmá...
- Filmová tvorba nenápadně inspiruje další šílence se zbraní
- Jak moc známe druhé lidi a jak oni vlastně znají nás?
- Vděčnosti není nikdy dost
- I malý počin má vliv na celý sled návazností
Jeden by si myslel, že smršť různých zemětřesení, požárů, povodní a dalších přírodních "projevů" povede stále více lidí k závěru, že jsme to s tím naším drancováním planety skutečně přehnali a je nejvyšší čas s tím skončit. Přestat o tom mluvit a začít jednat. Ihned a každý.
Je totiž zjevné, že lidem na důležitých postech, kteří mají rozhodovací pravomoci, toto nedojde patrně nikdy. Nemají totiž v sobě špetku lásky k čemukoliv, tedy kromě své moci a k penězům.
Jejich ega jsou tak vzdálená naší opravdové podstatě, že jim ani nedovolí projevit lásku k planetě, k přírodě, ke zvířatům a často ani k lidem. Je to něco naprosto neslučitelné s jejich nastavením.
Odstrašující příklad nabízí třeba Řecko. Po ničivých vedrech a drsných požárech postihly tuto zemi rekordní záplavy. V pohádce o chápavém politikovi bychom se dočkali jasného alarmu z Řecka k ostatním státům: "Pojďme dát na první místo našich zájmů krásu a čistotu naší planety, dokud je čas! Pojďme omezit těžbu, kácení, znečištění, plýtvání, vyrábění, práškování a další výmysly, než překročíme pomyslnou červenou linii a planeta se nás mrknutím oka zbaví, aby už konečně měla klid."
Planeta nám poskytla vše zadarmo a my ve snaze vše zobchodovat jsme mezi sebou rozjeli tolik prapodivných her, že se planeta nestačí divit. Co byste dělali, když byste byli v její kůži? Bylo by vám to jedno? Měli byste z toho snad legraci, jak jsou ti lidé směšní?
Mně osobně by došla trpělivost už před desítkami let, ale naše planeta nás miluje daleko víc než my milujeme ji. Nechává nás tu i v roce 2023, ale přitvrzuje v náznacích, jak moc z cesty jsme sešli.
A jaké poselství přichází z Řecka? Co myslíte, je to poselství míru k planetě? Je to poselství posouvající lidi tím správným směrem? Kdepak... Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis v souvislosti s klimatickými změnami prohlásil, že "Řecko je ve válce svého druhu."
Co musí Řecko ještě postihnout, aby se změnilo myšlení těchto lidí? Proč chceme pořád s něčím bojovat? Co kdybychom přemýšleli, jak být naopak se vším ve vesmíru v míru či doslova "ve smíru"?
My prostě budeme tu planetu dál ničit a bojovat s ní? Opravdu je to cesta tím správným směrem? A jak vypadá takový "řecký boj s klimatem"? Asi uhodnete... Řecký premiér ve stejném projevu ohlásil, že státní rezerva na boj s přírodními katastrofami se od příštího roku zdvojnásobí (na cca 15 miliard korun).
Tak hodně štěstí, milé Řecko...