Okouzlení Vltavou

Sdružení obcí Sedlčanska už řadu let vydává regionální stolní kalendář a pro rok 2006 bylo vybráno téma Vltavy. Fotografie pořizoval Martin Stecker a mým úkolem bylo opět napsat úvodní text a popisky k jeho snímkům. Téma jej nadchlo a lákal mě, abychom další společnou knihu udělali právě o Vltavě.

Dlouho mě přesvědčovat nemusel, protože snímky byly tak kouzelné, že to zkrátka po knize volalo. Přestože jsme se zaměřili pouze na úsek středního Povltaví, téma se ukázalo být tak široké, že svou náročností hravě předčilo mé dosavadní knižní počiny. Jestli mi ale práci něco naopak usnadňovalo, byla to velká podpora obou muzejních kolegů. Vydání knihy jsme navíc spojili s tříměsíční stejnojmennou výstavou - tedy "Vltava v proudu času".

Nezaměřili jsme se jen na řeku samotnou a její využití či proměnu, jakou prošla třeba výstavbou přehrad, ale na vše zajímavé, co se na jejích březích událo. Pustil jsem se tak v čase až do pravěku a připomněl nejstarší nálezy z vltavských břehů. Nezapomněl ani na středověk a tehdy vzniklé hrady a tvrze.

Své místo v knize mají samozřejmě také voraři, výstavba mostů přes řeku, betonové pevnosti z 2. světové války, stavba Orlické a Slapské přehrady a s ní spojené vysidlování celých vesnic. Když knihou listuji s odstupem těch spousty let, které uplynuly od jejího vzniku, přijde mi až neuvěřitelné, že jsem tohle dokázal dát dohromady a že jsem si na to vůbec troufnul.

Křest knihy jsme chtěli pojmout stylově, což se povedlo na jedničku. Odehrál se totiž přímo na Vltavě na parníku. Knížka se líbila a po dvou tisících výtiskách se jen zaprášilo. Druhému vydání jsem pomohl na svět vlastním nákladem a v březnu 2007 tak šlo do světa dalších 3000 publikací.

To už jsem vedle dráhy muzejníka, novináře a spisovatele rozjel také tu podnikatelskou. Začal jsem vydávat inzertní časopis a jelikož v té době skončily v Sedlčanech krátce po sobě obě knihkupectví, stal jsem se také knihkupcem.

Měl jsem rozpracované další knižní náměty, které by jistě sedlčanskou veřejnost hodně zajímaly. Nejdále jsem byl s tématem druhé světové války a vystěhování Sedlčanska a Neveklovska pro účely cvičiště SS. Obešel jsem řadu pamětníků a měl posbíráno spoustu materiálů.

Zároveň jsem si začal "rýsovat" představu o knize o samotných Sedlčanech a dával dohromady životopisy osobností našeho regionu. Nic z toho už jsem ale nedotáhl do konce, neboť se začalo rozrůstat mé podnikání a seděl jsem už na mnoha židlích.